Jan Otto Jan Otto se vlastní pílí vypracoval z kupeckého příručího ve vynikajícího nakladatele, finančníka, redaktora i politika. Podílel se na společenském a národním dění. Od mládí výrazně podporoval osvětu a vzdělanost. Založil Svaz českých knihkupců a nakladatelů. V období let 1870 – 1916 vybudoval jedno z nejvýznamnějších evropských nakladateství, kde vyšlo více než 4.500 knižních titulů a bylo vydáváno 23 časopisů. Vycházely ucelené knihovny (anglická, ruská, česká). Ojedinělým edičním činem se stal 28-dílný Ottův slovník naučný (cca 140.000 hesel, téměř 30.000 stran,vycházel plných 20 let) –podrobnosti v knize J. Švehly. Jan Otto byl chlebodárcem velkého množství lidí – jednak tiskařů, redaktorů a těch, kteří materiály k vydávání přinášeli, tedy spisovatelů, novinářů, hudebních skladatelů a výtvarníků. Veškeré písemné styky Otto archivoval, zapisoval do svého deníku s pečlivostí sobě vlastní. Škoda jen, že nejstarší archivované písemnosti od jeho prvních dopisovatelů se již nedaly zachránit. Po smrti Jana Otty se archiv začal likvidovat a dr. Jaroslav Švehla již první dopisovatele, kteří s Janem Ottou začínali nazachránil.

Více o Janu Ottovi je dnes možno se dovědět ve výše uváděné monografii, kde také najdeme rozsáhlý obraz zápasu o Naučný slovník.

Škoda je, že se autor vydání svého Otty nedožil. (Zemřel 13.5.1991). Bylo to jeho celoživotní usilování, aby tento velký Čech byl svým národem patřičně doceněn.


První strojovna v Ottově knihtiskárně na Karlově náměstí 34 Dům na Karlově náměstí 34 s nakladatelstvím Jana Otty Ex libris Jana Otty od Huga Boettingra

zpět